Život je boj, když chci utéct z reality napíšu povídku,

když se do ní vrátím utíkám znovu,

ale ještě jsem nepřišla na to zda-li to má cenu...

for Iharo MLF♥

21. června 2011 v 18:54 | Neko-Kochmira |  POVÍDKY
líbaly jsmese neustále...'ten idiot' nás chytl každou za rameno a odtrhl nás od sebe a jek šílený řval...
"co si sakra myslíš zařval na mě ja jen usmala se a rozzuřila ho víc vlepil mi facku přes celý ksicht...
hakuro řvala zas na něj.. " co si o sobě myslíš ty...!!...nedotýkej se mé sory nebo ránu chytnš a už nevstaneš"
její ruka vyletěla a ta rána ho posadila
ja jen nevěřícně koukala co všechno haruko udělá když na mě někdo ruku vztahne když naší lásce bude bránit..
u pusy ma krev Haruko se na mě spokojeně usmala ja na ní též chtily jsme se za ruce a odešly na oběd
když jsme ešli Yori už tam byl hned na nás mával my si šli k němu přisednout...
trochu mu padaly oči zdůlků když uviděl že svíráme si ruku
"tak jste si to vyříkaly" zeptal se a oči mu jiskřily"
my jsme zrudly já se zasmála a hned řekla "na slova nezbyl čas" podívala jsem se po Haruko ona jen sklopila pohled
jen typovat jsem mohla co si myslí....
pak jsme se začali bavyt o autech...
po obědě jsem se musela s Hakuro rozloučit proteže bydlela přesně na opačné straně města než je 'naše' nádraží...
"dávej na ni pozor" zavolala ještě na Yoriho než odešla...
ve vlaku mi zazvonil telefon mama mi poslala spravu ' jdu se svym šefem na večeři nebudu doma jidlo maš v lednici...uži jsi večer...mama...:) '
zdalo se mi to podezřelé ale nechala jsem to tak...
přišla jsem domů vzala si jídlo z lednice ohřala jsem si a
šla do pokoje prohledavat internet jestly nenajdu nějaké užitečné součástky na můj monster truck...
když tu jsem si všimla novinek...'pohřešuje se dívka a muž středního věku..lekla jsem se ale nechala to být...
usla jsem někdy po půlnoci...
...další den ráno....
.....
........
Užívám si ten pocit, já nepouštím Soru,o na nepouští mě, naše rty jsou spojené.
Slyším kroky, supění, náhle nás od sebe odtrhl 'ten idiot' vypadal rozzuřeně
"co si sakra myslíš...!!"zařval a dal Soře facku.
To mě naštvalo, moji vílu jen tak někdo fackovat nebude
"a co si myslíš ty" vykřikla jsem, moje ruka zničeho nic vyletěla do vzduchu...
nedala jsem mu facku ale tvrdou pěst, upadl na zem, Sora se na mě překvapeně podívala,
'tomu idiotovi' se ve tváři objevil strach a u pusy krev
"sáhni na ni a neznám se" dodala jsem výhružně pak se narovnala a usmála se na Soru
"nepůjdeme na oběd...?" řekla jsem jakoby nic, usmála se...
sice trochu trhaně ale i tak, její úsměv mě zahřál u srdce, nikomu ji nedám, je jen moje a já jen její
jemně jsem ji vzala za ruku a společně jsme se vydaly k jídelně, u jednoho stolu na nás čekal Yori...
trochu vyvalil oči když uviděl naše ruce ale po chvíli se uklidnil "tak jste si to vyříkaly...?"zeptal se vesele...
zrudly jsme jak rajčata a Sora se zasmála "na slova nebyl čas" podívala se po mě
musela jsem sklopit pohled, šíleně mi jiskřily oči.
Pak jsme vedli docela pohodový rozhovor...o monster trucích, o čem jiném.
Před školou jsem se ale musela se svou láskou rozloučit, ač nerada ale musela
"dávej mi na ni pozor" poprosila jsem Yoriho, měla jsem důvod.
Vyrazila jsem domů...no vlastně do lesa.
Zalezla jsem si do stanu a pustila písničky...náhle bylo rádio přerušeno...zprávy...
pohybují se tady dvě pohřešované osoby, jedna jsem já a ta druhá...Uindo!!
Ale jak to, to ne, přece nemohl nechat moji sestřičku jen tak samotnou,
nechtěla jsem tomu věřit ale zároveň mám strach se vrátit, co když tam bude, na internetu to bylo taky,
ani nevím proč ale začala jsem si číst článek vyvěšený pod našimi fotografiemi, zděsila jsem se,
Uindo je v podmínce za násilné přepadení spojené s krádeží.
Nějak se to kupí....lehla jsem si na záda a usla....
........
.....
vzbudila jsem se jako vždycky..ale dnes mi tváře nehořely..měla jsem tušení že se stane něco špatného...
po snídani jsem vyrazila do školy na nadraží už na mě čekal Yori
když jsme jeli ve vlaku povídaly jme si o tom co se včera stalo a ak to probíhalo
když jsme mířili z metra do školy potkali jsme partičků namakanejch debilů v čele s 'tím debilem'
"tak co kam dete.....??" zeptal se jízlivě
"no za tebou nejdem tak uhni" řekla jsem mu a pohledla do očí
měl v nich radost a zlost "zmlaťte ho tahle je moje..." daj svým kumpánům rozkaz
dívala jsem se mu do očí.. "to nás nezvládneš sám..nebo se bojíš...??" zeptala jsem se ho stejně jízlivě jako on
"zvládnu ale chtěl jsem si tě pořádně vychutnat..."
"tak do toho...nebo nemáš odvahu..."
dal mi pěstí ale senou to ani nehlo...bolelo to ale jastala a vratila mu to dvojnásob co on dal mě...
podíval se na mě z obočí mu tekla krev ja měla modřinu přes celou tvář ale pokračovali jsme oba dál
přišli jsme do třídy půl hodiny pozdějc než ostatí byl tam už i 'ten debil' Haruko k nám přiběhla a hned se mě ptala
"bolí to moc..?" já jen zakroutila hlavou...najednou ozval se ten který dostal přes hubu nejvíc...
"ještě pořád se snima zahazuješ....poď do party k lepším"
letmo mě políbila a pak se k němu otočila "říkala jsem co se ti stane jsi připraven??"
"počkej....." řekla jsem
"to je v pořádku" řekla jen
dala mu co proto a jehokamošum tež pak ke mě přišla a polibila mě ja jí a už zas jsme se líbaly
.....
........
.....další den....
ten otravný budík, asi se zcvoknu.
posbírala jsem všechny věci a vyrazila do školy...
na tenhle život si docela zvyknu.
Samozřejmě že ve třídě ještě nikdo nebyl. sedla jsem si na místo a začala kreslit....
co se dá dělat ,počkám si na Soru a pak už od ní na nějakou dobu neodejdu,
postupně se do třídy trousili moji spolužáci, za půl hodiny vešla i Sora s Yorim,
vyděsila jsem se.
Byli pomlácení, vyskočila jsem a přiběhla k nim
"c...c...co se vám proboha stalo" zeptala jsem se, Yori se po mě omluvně podíval
"promiň bylo jich moc, nevynikám v bojovém umění" zašeptal ztěžka,
pohled na jeho rány a do Sořiných očí mi všechno objasnil 'on' si přizval kumpány,
sakra to je *******"nevěděla jsem co nejdřív, jestli ho zmlatit a použít ho místo kopačáku,
nebo být s mojí vílou, zvolila jsem druhou možnost, na fotbal je po škole času dost
"bolí to moc" zeptala jsem se potichu Sory,
zavrtěla hlavou"čím jsi mi blíž tím je to lepší" podívala se mi do očí...
náhle vzduch pročísl hlas ze kterého se mi až natahovalo
"ty se s nimi ještě pořád zahazuješ,pojď do party k lepším"zavolal na mě ode dveří 'ten idiot'.
Letmo jsem políbila Soru a stočila svůj pohled k němu "já tě varovala,teď sis řekl o to abych něco udělala"
zamířila jsem k němu "počkej Haruko" zvolala za mnou Sora otočila jsem se "to je v pořádku"
otočila jsem se zase na 'toho idiota'
a zvýšila hlas přes celou třídu "vykliďte pro jistotu prostor, budu se sice snažit krotit ale nic nezaručuju"
nasadila jsem výhružný tón hlasu a zamířila k partičce magorů s tím nejhorším v čele.
Opovážil se sáhnout na Soru a to si vypije, varování bylo včera vyřčeno a porušeno, odplata je nevyhnutelná.
Vzala jsem ho za límec u košile a mrštila jím směrek k lavicím, dopadl asi do prostřední řady ,došla jsem k němu,
opět ho chytla za límec a vyzdvihla do vzduchu, jednu ruku jsem napřáhla a vrazila mu pěstí do tváře,
už měl dost ,pustila jsem ho "dávej si bacha, tohle je jen zlomek mého umění, z kroužku mám natrénováno mnohem víc" pohrdavě jsem mu plivla do tváře
"tak se ukaž "zakřičel někdo zezadu, otočila jsem se, jeden kluk se proti mě rozběhl, napřáhl pěst a ...
lehce jsem ji zachytila, zkroutila mu ji za záda a kopla ho do nich, svou nohu jsem nasměroala
tak aby to bylo nepříjemné ale nevyrazila mu dech, rozplácl se na zem,
vzala jsem ho za ruce a odtáhla ho na okraj třídy,to samé čekalo i 'toho idiota'
Otočila jsem se na ostatní "ukliďte tady,ať jste něco platní"r ozkázala jsem, neodvážili se mi odporovat.
Teď už jsem opět zamířila k Soře, na tváři jsem vykouzlila úsměv...
její ale byla plná strachu "jsi v poho?" zeptala se, mávla jsem nad tím rukou
"neměj strach" sedla jsem si k ní na lavici a políbila ji
"tebe nikdo mlátit nebude, to si piš,s tačí smska a já přiskočím na pomoc" teď se už usmála i ona
"tak fajn"následoval další polibek.
........
.....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 neko-kochmira neko-kochmira | 1. července 2011 v 6:36 | Reagovat

ROZPRACOVÁNO

2 Iharo Senshi Kokoro Iharo Senshi Kokoro | 19. srpna 2011 v 22:21 | Reagovat

Omlouváme se všem čtenářům. Osobní krize mezi spisova telkami pokračování tohoto díla odkládá na svatého Dyndy. Čekám toti na zvažnou odpověď. Ptala jsem se přes FB.  Ptala jsem se SMSkou. Ptala jsem se osobně a zeptám se i nyní, dokud nedostanu odpověď. Moc to pro mě znamená.
MILUJEŠ MĚ?

3 Iharo Senshi Kokoro Iharo Senshi Kokoro | 19. srpna 2011 v 22:23 | Reagovat

Neko-Kocmiro. Ty básničky a to všechno.... nenech jednu zprávu tohe všechno zničit. Prosím....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama