Život je boj, když chci utéct z reality napíšu povídku,

když se do ní vrátím utíkám znovu,

ale ještě jsem nepřišla na to zda-li to má cenu...

sad-end (2.část-the end)

11. června 2011 v 18:02 | Neko-Kochmira |  POVÍDKY
KONEC SAD-END JE KRATŠÍ NEŽ PRVNÍ ČÁST...NECHTĚLO SE MI PSÁT.....SAD-END JAK SIS PŘÁLA SILVO....OMLOUVÁM SE VŠEM ZA CHYBY.................XD
.....VAŠE Neko-Kochmira

Dveře se pomalu otevřely a vstoupil Alex
Podívala jsem se na něj..."co potřebuješ??"
"Jen jsem se chtěl podívat jak to tu vevnitř vypadá.."
Usmála jsem se "tak so si o tom myslíš??"
"P....proč jsou ty zdi černobílé...a...a....co to je tady na té stěně červeného...???!!!???...."
"....Je to krev...je pravá...."řekla jsem a podívala jsem se na něho s očima plnýma smrti, smutku a soucitu
"...C..co...ty..ty..."nedořekl měl v očích hrůzu
"ne..nejsem vrah...řeknu ti celý příběh téhle místnosti......
......všichni přišli o zrak, protože si vypíchli oči...zjistili že na těchto zdech jsou vidět duše těch, (kdo sem jen přišli) co zanedlouho zemřou,..jakmile zemřou objeví se v místě jejich zjevení krvavá skvrna, je to jejich krev,...viděli vlastní smrt, protože tomu nechtěli uvěřit vypíchli si oči a proto sem nikdo nechodí.....všichni vědí proč přišli o zrak, ale o těchto tragédiích se bojí mluvit
"...A co ty..."zeptal se se stracem a lítostí v očích
"Já jsem zatím svou smrt neviděla...viděla jsem ale už spousty duší,...před chvílí zemřel náš nynější ředitel...zajímalo by mě kde a za jakých okolností..."řekla jsem s mírným úsměvem na tváři a podívala jsem se na něj
"Aha..."vykoktal, rychle se otočil a utekl ani nevím kam....
Na další hodiny, které jsme potom měli nepřišel............
.............................
.........................................................................
Už nepřišel celý týden...začínám mít o něj strach,.....hodiny (celý týden) ignoruji...(chodím na ně, ale nevnímám)...přemýšlím jestli se mu něco nestalo
Přišla jsem do svého pokoje a jako vždy jsem si sedla na postel a zadívala jsem se na zdi....
když tu najednou ..uviděla jsem duši Alexe...(málem jsem hrůzou omdlela)..hýbal ústy...chtěl mi něco říct, ale nebylo ho slyšet...
Okamžitě jsem se rozběhla k internátní budově...vtrhla jsem do jeho pokoje hledala jsem ho...a taky našla....
....seděl ve sprše..měl podřezané tepny...na rukou,nohou i krku a okolo srdce měl bodné rány ve tvaru srdce
všude ve sprše byla krev a v té krvi bylo napsáno: "pomoz mi...zabije mě..pomoz..."
......byla jsem z toho na prášky...byla jsem do něj totiž zamilovaná...neumíte si představit jak moc to bolelo...ten pohled..ten pohled vidět jak vaši nejmilovanější osobu na světě potkala smrt...
vzala jsem z jeho ruky nůž a řízla jsem se do dlaně..pálilo to,..ale pokračovala jsem dál...pokračovala jsem pro něho...
udělala jsem si přesně sto řezných ran.....tak abych díky tomu vykrvácela..lehla jsem si mu do klína,zavřela jsem oči a přemýšlela jsem proč musel zemřít zrovna on........dvě hodiny na to jsem vydechla naposled......................
....................................................................................................................
.................................................................

TOTO JE KONEC SAD-END DOUFÁM ŽE SE BUDE LÍBIT...UŽ PRACUJI NA DALŠÍCH
POVÍDKÁCH..............KOMENTÍKY....DÍKY...XD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zemepribehu zemepribehu | 11. června 2011 v 18:25 | Reagovat

hezké,jsem ráda že jsem si počkala

2 Neko-Kochmira Neko-Kochmira | 12. června 2011 v 9:51 | Reagovat

děkuji.....omlouvám se že jste museli tak dlouho čekat....jsem hrozně líný člověk.. :D

3 zemepribehu zemepribehu | 12. června 2011 v 13:03 | Reagovat

to jo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama