Život je boj, když chci utéct z reality napíšu povídku,

když se do ní vrátím utíkám znovu,

ale ještě jsem nepřišla na to zda-li to má cenu...

ZAKÁZANÁ LÁSKAIII

30. června 2011 v 13:32 | Neko-Kochmira |  POVÍDKY
když jsme se loučili s Izumi zeptal jsem se "kde bydlíš..."
"půl hodiny metrem a potom tři bloy pěšky....a vy...?.."
"my...??....my bydlíme ve stejné vesničce hodinu vlakem od tud..." odpověděli jsme dvojhlasně a pak se všichni tři začali smát
sedíme ve vlaku držíme se za ruce když si tu knám (na protější sedadlo) sedne takovej namakanej debil s dvěma kumpány
chvíli je v klidu pak se podívá nanaše spojené ruce podívá se mi do očí pak si stoupne a nakloní se ke mě
....
....
chce měpolíbit...
....
....
už byl skoro u mých rtů když tu vystřelila Naovi ruka a dal mu takovou facku že si sedl
pak se na mě podíval a před jejich zraky mě políbil snažil jsem se ho nejprve odtrhnout,
ale po chvíli jsem to vzdal a polibky oplácel
....
....
zjistil jsem totiž že nemám šanci ho už zastavit
....
....
ten namakanec a jehokumpáni na nás jen zírali jako by stratily jazyky
ja si ten pocit že jsme nad nimi vyhráli užíval a taky jsem si užíval Naovy polibky
když jsme přišli před Nauv dům ruku ruce tak jsme potkali Naova bratrance Akiho
ten na nás chvíli koukal a pak řekl "cože vy...spolu...něco máte??..."
díval se mírně odtažitě ale jinak celkem normálně a v pohodě
"i tak se to dá říct" řekl Nao podíval jsem se na nněj a usmál se
šli jsme do domu uviděli jsme Naovy rodiče ti se na nás podívali pak se usmáli nic neřekli
....
....
přál bych si aby to táta taky přijal ale on je holt tvrdohlavý...
....
....
šli jsme do Naova pokoje sedl jsem si na postel Nao se na mě podíval přišel ke mě a zase mě políbil
v tu chvíli jsem mu dal ruku na hrudník v gestu ať toho nechá, ale on si to vyložil jinak
v líbán ínepřestal, ale změnilo se z něžného na vášnié a plné...jak bych to řekl....chtíče
začal mě svlíkat..já se bránil, protože sme spolu ani nezačali chdit....ale bylo mi to k ničemu on nepřestával...
"ne...ne...nech toho...prosím" zakřičel jsem mu zoufale do ucha
"máš krásný hlas" podíval se mi do očí... pokračoval by kdyby tam nevtrhl jeho táta...
"co to tu vyvádíte" podíval se na nás, když mu došlo že jsme oba polonazí
a Nao nade mnou klečí řekl "Nao prosím vstaň a pojď se mnou na chodbu musím si s tebou mluvit..."
"tak mi to řekni tady...Yoki to přece může taky slyšet..."
"chci s tebou mluvit o samotě....hned..to znamená že se zvedneš a půjdeš na chodbu..."
....
....
bylo vidět i slyšet že je na svého syna rozzlobený...
....
....
otráveně se zvedl, předtím než se podíval na otce šibalsky na mě mrkl, pak odešel a zavřel za sebou dveře
sedl jsem si vedle dveří a poslouchal...o čem budou mluvit...
....
....
vím že se to namá, ale já to stejně dělám...
....
....
"co jste tam dělali můžeš mi to nějak vysvětlit?!?"
"užívali jsme si jako ty s mámou..." odpověděl mu jedovatě a výsměšně
....
....
on to totiž není tak uplně Naův otec, je to jeho otčím...jeho pravý otec mu zemřel před dvěma lety na rakovinu
....
....
"ale když si užívám s tvojí mámou, tak si užíváme oba, ona u toho neječí...|nech toho prosím|..."
řekl mu to stejně jedovatě jako předchvílí on jemu
"co jsi mu tam prováděl, že tak ječel..."
"nic, jen je nezkušený"
"mám se zeptat Yokiho..." v podstatě mu pohrozil nebo to tak alespoň vyznělo
"naznačil mi že chce víc, pak začal vyvádět, měl ale blažený výraz, tak jsem pokračoval,
asi byl jen tak nadšený že to nevydržel"
....
....
lhal..částečně, protože svůj výraz nevidím...
....
....
"opravdu...?!?"
"jo a hodlali jsme pokračovat, ale tady někdo nás vyrušil a navíc, ty máš co já vím zákaz lest mi do věcí a pokoje ne?!?"
"Nebuď drzdej"
"No co mi uděláš... nic, protože nesmíš..." řekl naprosto výsměšným tónem.
Poté otevřel dveře, vešel do pokoje a práskl jimi za sebou
"Copak... proč tu tak smutně sedíš... chtěl bys být se mnou..."
Řekl a klekl si vedle mě, podíval se mi do očí a usmál se
Podíval jsem se na něj "Proniň nechtěl jsem ti způsobit problémy..."
"Nic se nestalo... Jenom nekřič tak nahlas" řekl s úsměvem a políbil mě
Potřeboval se nadechnout tak mě nachvíli pustil, já využil situace a dal si ruku před obličej, potichu jsem zašeptal
"Prosím přestaň"
"Proč mám přestat, tobě se to nelíbí...?"
"O to nejde, ale..."
"No tak vidíš" řekl dřív než jsem mu stihl pořádně odpovědět a znovu mě začal líbat...
Už to byl zase on, byl něžný, tak něžný, že jsem si ani nevšiml že jsem nahý...
....
....
Noc jsme prožívali spolu ztracení ve vášni, lásce, pokušení a ...
....
....
Když jsem se ráno probudil, málem jsem vyletěl z kůže...
Bylo pět ráno... peřina nikde, postel nikde, oblečení všude,
Hrozně jsem se lekl a nejvíc mě asi vyděsilo to že mi Nao spal na hrudníku...¨
....
....
Pak jsem si vzpoměl na včerejší rozhovor Naa s jeho otčímem a Naa a mě a poté na noc...
....
....
Opatrně jsem se zvedl, ale jak jsem se snažil být potichu, tak jsem hlavou narazil do poličky s knihami a všechny knihy spadly Naovy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 neko-kochmira neko-kochmira | 30. června 2011 v 13:32 | Reagovat

dodělám později

2 Hádej kdo? :D stejně už to víš .... Hádej kdo? :D stejně už to víš .... | 30. června 2011 v 17:37 | Reagovat

je to hrozně krátký a ty tvoje věty bez teček mě zabijou , docelas to odflákla :D   néé byl vtip , je to dobrý :)

3 neko-kochmira neko-kochmira | 1. července 2011 v 6:34 | Reagovat

říkám že je to rozpracované duto ted dopisovat...chápeš..?..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama